KP Juniorky 28.9.2008 Nové Město na Moravě

WOW, tak nám konečně začala sezona. Dlouho očekávaná po hodinách dřiny na soustředění ( o tom jindy ), tréninkách, hodinových diskuzích o volejbale a i o blbostech.
Hnedka první dvojzápas nás čekal poměrně daleko a to až v Novém Městě na Moravě. Soupeř velmi těžký. Holky to hrajou o nějakej rok déle a já věděl, že to nebude jednoduché. Hlavně ale holky měly obavu , aby tam nepředvedly nějakou ostudu.No o tom ale až dále.
Také nás čekala tento rok novinka a to společný cesty jedním autem, věřím že bude větší zábava a utužíme ten náš tým. Takže odjezd od gymplu v neděli v 7:00 , hrůza,běs a utrpení. Některé děvčata byla trošku nevyspalá.


Jedeme OPELEM a řidič jí docela smaží, teda vepředu to ani nebylo tak hrozný, ale prej vzadu to byla horská dráha. Taky to stíháme za super čas a v 8:15 už jsme v Novém Městě. Takže zastávka ještě na kávu na pumpě a pak přesun před halu. Jsme tam samo že první. Chvilku čekáme a pak přichází domácí trenérka a pouští nás dovnitř. Aspoň máme čas na poradu a na pořádné protažení.
A jdeme na to.Napíšu jen zhruba jak to vypadalo a pak to rozvedu v čem byl hlavní rozdíl. Soupeř nás k ničemu moc nepustí, smečuje, docela tvrdě podává a holky se nemají čeho chytit. Takže prohráváme první set se ziskem 9 bodů. Druhej set je podobnej, nemáme tvrdej útok a soupeř nás hravě přehrává. Zisk 11 bodů na naší straně. Třetí set byl podobný. Tentokrát 11 bodů na naší straně.
Před druhým zápasem, jsme si řekly co chceme změnit a na co dávat největší pozor. A i když jsme prohrály 0:3 tak hra byla zlepšená a hlavně v druhém setu jsme se soupeřem držely vyrovnanou hru až do koncovky kde nás zkušeností přehrál.


No kde je hlavní problém ve výsledku ? Jak jednoduché a přitom tak složité!!! Jako tradičně máme problém na příjmu, soupeř teda velmi kvalitně podával ( 2 hráčky skákanej smečovanej servis ), ale zase tvrdá rána se bere mnohem lépe než nějaká plachta. To se to radí co? :-) Neumíme se hned po prohraném bodu hnedka zkoncentrovat na postavení a stojíme tam že 3 jsou nacpané v jedné části hřiště a půlka hřište je skoro prázdná.
Teda už si umíme přihrát a nahrát a zaůtočit, ale je to takové nemastné neslané. Soupeř to s přehledem vybírá a pak je problém, bráníme se, což neumíme. Musíme zlepšit zakončení a trénovat tvrdší zakončení. A pak to naše podání ...ach jo, my umíme dát třeba 1 eso, pak další servis, kdy soupeř hraje k nám míč zadarmo a pak máme sérii, kdy nepodáme 5x za sebou.Nu což ... potrénujeme. Je toho hodně co zlepšovat.
Ale abych to nějak uzavřel, tak musím konstatovat, že jste holky bojovaly a viděl jsem touhu něco udělat s výsledkem. Na tom se dá stavět. A ostudu jsme tam opravdu neudělaly.
Cesta domů, byla zase jedna velká horská dráha, povinná zastávka na pumpě na kafe a pak už Pacov a .... a to už je zase jinej příběh.